ROZHOVOR V ČASOPISE COLOSSEUM

Naděje v bílém

Mám zkušenost, že zahraniční specialisté jsou především slušní lidé, kteří si nepotřebují neustále dokazovat svoji „důležitost“, ale chovají se u nás jako lékaři, mající zájem naučit se mnohé od svých českých kolegů. říká Dr. Jiří Kučera, člen Francouzské společnosti estetické chirurgie s dlouhodobou praxi v Paříži, nyní působící na klinice Riva, Hlinky 122 v Brně.

  1. Jaká byla vaše cesta k medicíně? Bylo to jasné rozhodování?
    Rozhodování o mé profesní budoucnosti probíhalo naprosto svobodně a nenásilně. Pocházím ze zdravotnické rodiny, ve které můj otec, děd i praděd byli lékárníci. Prapraděd – velmi slavný městský chirurg, byl již v roce 1869 vyznamenán Rakousko-uherským císařem řádem Zlatého kříže za kvalitu své práce a rovněž i obětavost a neohroženost v době cholery v r.1866. Takže tato profese k naší rodině už tak nějak patří.
  2. Proč jste se začal věnovat právě plastické chirurgii?
    Již jako student jsem se začal věnovat tehdy převratné novince – mikrochirurgii. Ta se zabývala m.j. replantacemi končetin a rekonstrukcí postižených oblastí těla přenosem tkáně a jejím napojením na nové výživné cévy pod mikroskopem. Jako student jsem byl navržen na Čestnou cenu ČSAV. Po ukončení studií jsem ve svém zaměření pokračoval a činím tak dodnes jako vedoucí rekonstrukční mikrochirurgie KPRCH FN Bohunice.
  3. Co považujete za svůj největší lékařský úspěch?
    Pravděpodobně to byl můj pracovní pobyt ve Francii. Podařilo se mi uspět v mezinárodním konkursu na místo rezidenta na světově uznávané klinice prof. Tubianyho v Paříži a následně u prof. Ohany, čestného prezidenta Francouzské společnosti estetické chirurgie na klinice est. chirurgie nedaleko Champs – Elysées. Zde jsem se dokázal svými schopnostmi propracovat z pozice asistenta až po plnohodnotného člena týmu, který využívá svůj vlastní operační sál. Tento pobyt mne velmi obohatil a získal jsem tam celoživotní přátele, které pravidelně, minimálně jednou za rok, navštěvuji. Vždy mne tak trochu dojímá, když vycítím z jejich chování, že k nim pořád patřím.

  4. Jak by z tohoto srovnání vyšli naši a zahraniční specialisté?
    Myslím si, a to zcela vážně, že se naší specialisté nemají v žádném případě za co stydět. Úroveň naší medicíny je minimálně srovnatelná, ne-li v některých oblastech dokonce lepší. Před několika lety tady chyběl především pravidelný osobní kontakt se špičkami jednotlivých oborů plastické chirurgie, ale to je již dnes minulostí. Ba co víc, mám zkušenost, že zahraniční specialisté jsou především slušní lidé, kteří si nepotřebují neustále dokazovat svoji „důležitost“, ale chovají se u nás jako lékaři, mající zájem naučit se mnohé od svých českých kolegů. A právě proto mohu považovat za své přátele takové současné ikony svého oboru, jakými jsou prof. Gilbert, Masquelet
    nebo Le Quang.

5. Máte nějaký konkrétní profesní cíl?
V záhlaví a jako motto Francouzské společnosti estetické chirurgie je uvedeno: Jedině dobrý chirurg může být dobrý estetický chirurg. A tak se snažím být dobrým chirurgem.

6. Kterou operaci provádíte nejčastěji a ve které se cítíte nejvíce zběhlý?
Patří mezi ně určitě liposukce, face lifting a modelace prsou. U všech těchto operací jsem měl příležitost se zdokonalit ve Francii a naučit se moderní operační metody, které jsou bezpečné, spolehlivé a po kterých jsou francouzské ženy spokojené. Právě proto často říkám svým klientkám, že provádím operace „na pařížský způsob“. Při pravidelných setkáních s mým učitelem, si vzájemně vyměňujeme zkušenosti a detaily z operací, které nás spolu zavádějí k dlouhým diskusím u dobré večeře nebo u dobrého vínka, třeba v příjemné pařížské hospůdce.

7. Jak rozdělujete svůj čas mezi lékařskou praxi, rodinu, sport a osobní záliby?
Mnohdy je to velmi náročné fyzicky, ale také hlavně psychicky. Proto se pokouším stresové situace vykompenzovat sportem, především fotbalem. Často si zahraji také tenis. Pokud mi to okolnosti dovolí, snažím se maximálně věnovat své dceři Barunce a vychovat z ní slušného, aktivního člověka, který nezkazí žádnou srandu.

8. Co byste popřál čtenářům tohoto článku?
Úspěch v dnešní hektické době je postaven na tom, že vítězí silní, bohatí a krásní. Pokud se vám „nedopatřením“ stalo, že tato charakteristika příliš neodpovídá vašemu naturelu, přál bych vám všem, abyste našli odvahu s tím něco dělat. V dnešní době je řada možností, jak člověka poopravit, zharmonizovat a najít mu znovu chuť do plnohodnotného života.

Michal Šmoldas & Jef Kratrochvil